Přínosy této rostliny v lékařství jsou známy již po mnoho staletí. Před více než 300 lety se používala k léčbě neuralgických onemocnění u dětí a k zastavení krvácení. Latinský název rostliny, Sanguisorba, jasně odráží její schopnost zastavovat krev: „sanguis“ znamená „krev“ a „sorbeo“ znamená „vstřebávat“. To je pouze jedna z hlavních, nikoli však jediná užitečná vlastnost této rostliny.
Přípravky získané z této léčivé rostliny vykazují vazokonstrikční (při lokální aplikaci), adstringentní, protizánětlivé, analgetické a hemostatické vlastnosti. Působí negativně na prvoky a bojují proti bakteriím, jako jsou Escherichia coli, tyfus, paratyfus a bacily úplavice.
Tekutý extrakt a odvar z oddenků a kořenů rostliny se vnitřně používá k léčbě hemoptýzy, žaludečního, hemoroidálního a poabortivního krvácení, hemoragických metropatií, cholecystitidy, enterokolitidy, průjmů různé etiologie, chronické úplavice a různých střevních onemocnění provázených plynatostí.
Krvavec toten se také hojně používá zevně. Odvar z oddenků a kořenů se používá při onemocnění dásní, stomatitidě, bakteriální a trichomonádové kolpitidě, pravé erozi děložního čípku, akné, zánětlivých procesech na kůži a také při flebitidě a tromboflebitidě. Vařené a drcené kořeny se používají na obklady na vředy a bércové vředy.
